Lost in Greece

Mohutné zimní vrstvy

2012-01-26T21:11:00.000+01:00

Nepodivujte se, prosím, nad tím, že mi není vidět do obličeje. Veřte mi, nestojíte o to. Hnusné počasí, nedostatek denního světla a včerejší noc strávená po nerůznějších zakouřených hospodách a nonstopech vykonaly svoje.

Svetr jsem dostala k Vánocům. A k němu ještě ten samý v červené. Na HM je překvapivě docela kvalitní (stopy mohéru a vlny), ale hlavně velmi příjemný, bála jsem se, že bude kousat jak hejno mravenců. Sukně je stará tak sto let, v létě jsem jí velmi profesionálně odpárala nejspodnější lem (velmi profesionálně znamená, že se po mém zásahu nerozpadla na prvočísla), chvíli mi vrtalo hlavou, jestli mi z ní náhodou nepoleze zadek (to mi samozřejmě začalo tou hlavou vrtat až poté, co jsem ten lem odpárala...), ale hurá, neleze.

Jsem děsně unavená a ani nevím z čeho, celé dny totiž nic moc nedělám. Možná jsem unavená z toho povalování se.

svetr, triko, sukně a všechno - HM, boty - noname z Řecka

Po čtvrtém pivu

2012-01-22T11:15:00.001+01:00

Zase dveřní fotka, ale co se dá dělat, když můj fotograf odmítá vylézt ven, kde už stejně byla tma jak v pytli.

Během mého včerejšího pobytu v hospodě stihlo napadnout obrovské množství krásného měkkého sněhu a změnit se v hnusnou mokrou břečku. Fuj na zimu!

Včerejšek se také nesl ve znamení debat o kvalitě. Jídla, který jíme, oblečení, který nosíme, života vůbec. Je strašně smutný, jak nám ve všem vyhovují a stačí náhražky. Vajíčka od slepic, co se mačkají v klecích, i když už je EU dávno zakázala. Nechutný oranžový mimosezónní rajčata. Mražený maso, který je v tom mrazáku dýl, než já jsem na světě. Ztužený motorový oleje s máslovou příchutí (s máslovou!!!??? Proč si teda rovnou radši nekoupit máslo). Vlašskej salát v akci, ve kterým je hromada přísad rozhodně nepocházejících z planety Země. Salámy, které o maso ani nezavadily.

Akrylový svetry za 900, ve kterých není ani flusanec vlny (bavlny, mohéru, kašmíru, ...). Šaty za 1500, který se bojíte strčit do pračky, páč je vám jasný, že by to nemusely přežít. Trika, ze kterých trčí nitě už při placení a který se po setkání s pračkou dají nosit už jenom jako podprsenka. Ploché nohy a zborcené klenby jako následek nošení šuntů místo bot.

To se mámé vážně tak málo rádi? Jenže na tohle nepomůžou výmluvy typu Takový hnusy nám sem dovážejí, tak co zmůžem. Dokud ty hnusy totiž budeme kupovat a tvářit se, že je to v pohodě, tak jich budou plný obchody. Stačí se ptát. Dožadovat se kvalitního výrobku. Vždyť jsou to naše peníze, máme právo chtít za ně to nejlepší. Zasloužíme si to nejlepší.

Neříkám, že už nikdy nevstoupím do Zary (Vstoupím. A klidně si tam něco koupím. Ale jenom v případě, že cena bude odpovídat kvalitě.) nebo že už nikdy nespořádám nějakou pořádnou prasárnu, ale mám se moc ráda na to, abych na těhle věcech postavila svůj život. Radši se v zimě obejdu bez rajčat a do šatníku přidám ročně pět kvalitních místo 50 nekvalitních věcí než
utrácet peníze za věci, které nemají žádnou hodnotu. Tečka.

šaty - Topshop, pásek - po babi

Bad Religion

2012-01-19T11:58:00.000+01:00

Vítek říká, že jsem modelka na dvě věci, z nichž obě jsou sprostý. Do blogu se mi poslední dobou moc nechtělo (jsem líná, celá zelená v obličeji a nikam nechodím).

Ale musím vám už konečně ukázat hada. Dostala jsem ho pod stromeček, je od značky Regal Rose (odkaz tady), na kterou jsem natrefila náhodou prostřednictvím britské verze InStyle, dělají úžasné šperky za dost dobré ceny a doručení do ČR trvalo přesně 5 dní, Asos by se měl stydět...

Došla jsem k tomu, k čemu obvykle docházím touhle dobou každý rok - po Vánocích už ta zima prostě ztrácí opodstatnění.

přehoz - HM, triko - Zara, náramek - za 1 éčko na trhu v Soluni

1.1.2012

2012-01-01T18:46:00.000+01:00

První fotky roku 2012. Fotila je moje sestra a komentovala to takhle: "Vyfotila jsem jich šest, tak si snad vybereš, ne? No a jestli ne, tak si můžeš postěžovat na mojí webové stránce www.jemitojedno.com." Z šesti fotek bylo pět tragických.

Je vám asi jasné, od koho se učím sarkasmus.

Tenhle šedivý svetr jsem si koupila ještě v Řecku v době, kdy se zdálo, že tam bude někdy i zima. Zimy jsem se nedočkala, ale tady ho nosím vytrvale snad každý den. I když na účtence bylo napsáno šaty, vždycky vespod nosím ještě další vrstvu, třeba džínový kraťasy nebo tak. Jen tak pro jistotu jako obranu proti hýžďovým omrzlinám.

Do nového roku vám přeju jenom to dobré a ani trochu toho průměrného nebo dokonce špatného.

svetr/šaty - Zara, boty - no name, kabát - HM

Maskování=základ života

2011-12-29T13:28:00.000+01:00

Že je maskování čehokoli důležité, ví podle všeho i naše Béba. Jsou lidi, kteří nemají nikdy kruhy pod očima. Pak lidi, co je mají jenom po pařbě. No a pak jsem tady já, která mám kruhy pod očima jako tetování (to je taky na celý život).

No a protože jsou ty Vánoce a mám se ráda, nadělila jsem sama sobě pár (2) dárků.

Nad YSL Touché Eclat jsem přemýšlela hrozně dlouho, pročetla jsem spoustu recenzí a nakonec jsem ho objednala s tím, že když nepomůže tohle, tak už nic a můžu si to jít hodit. Naštěstí se v tomhle případu nejedná o klamavou reklamu a lidi ho nevychvalujou jen tak pro nic za nic. Není to přímo korektor, spíš zesvětlovač, ale umí zázraky a po jeho použití vypadám čerstvě, vyspaně a hlavně živě.

O Mac Studio Finish korektoru s faktorem 35 se říká, že prý dokáže zakrýt i tetování. No, zkusila jsem to, sice bych na celý tetování musela vyplýtvat tak půlku tý piksličky, ale nekecají. Je trošku sušší, takže je nutné použít nejdřív krém a do toho ten korektor vklepat, ale zakryje kdeco. Rozhodně se to nedá srovnat se všema těma ostatníma korektorama, který jsem kdy použila, a za ty prachy fakt stojí.

Jaký korektor používáte vy? Je v oblasti kosmetiky něco, do čeho ochotně investujete větší peníze? Jak se díváte na názor Čím dražší, tím kvalitnější?

Vánoc.e

2011-12-26T17:18:00.000+01:00

Doufám, že letošní Vánoce probíhají přesně podle vašich představ. U mě určitě. Největší radost mám z toho, že už jsem konečně doma a ne v blbým Řecku (i když vím, že si za ten půlrok můžu sama...). Všechny ty dárky už jsou jenom třešnička na dortu. Přežírání se taky.

Šťastné a veselé!

Ještě chvilku

2011-12-13T17:03:00.002+01:00

1. Konečně se rozplynul ten opar všude kolem vody, takže jistě chápete, jaké to bylo překvapení, když jsem po půlroce pobytu zjistila, že na tý druhý straně není další moře, ale hory!
2. Každý za 1 euro na místním trhu, takový nakupování mě baví

Realita je teď prostě taková, že dokud si nesbalím svých pět švestek (v mém případě je to švestek asi 28), tak se ode mě žádného pořádného příspěvku nedočkáte. Mám teď v hlavě tolik věcí, že se nafoukla do velikosti pátracího balónu.

Před pár dny mi na hlavě přistál žlutej pavouk velikej jak vlašskej ořech. Ačkoli se normálně pavouků nebojím (páč ty u nás doma nejsou žlutý a velký jako vlašskej ořech), odhodila jsem ho i s čepicí do dáli a pak jsem se bála ji zvednout, to kdyby náhodou ten (pod ní uvězněnej) pavouk uměl skákat.

Jo a ještě maličkost - po internetu koluje zpráva, že Raf Simons je těsně před podpisem smlouvy s Diorem jako náhrada za Galliana. No, jsem fakt zvědavá.

Vše pro teplo

2011-12-03T20:26:00.000+01:00

Poslední dobou vypadají moje dny jeden jako druhý - knihovna, tuny zaprášených knih, kopírka, smrt způsobená přemírou činnosti. Je toho tak nějak víc, než se původně zdálo, takže mám co dělat, abych to všechno stihla.

Jak se blíží datum odjezdu (třikrát hurá), začínám přemýšlet i o těch méně příjemných stránkách návratu domů, hlavně o zimě. Tady jsem se se zimou zatím nepotkala (myslím s tou skutečnou, i když Řekové si určitě myslí, že takhle nějak to musí vypadat na Sibiři). Je tu neustále konstatních 12 stupňů a svítí sluníčko. Doma bude určitě taky svítit, ale s -10 stupni k tomu.

Proto jsem část dnešního odpoledne věnovala zkoumání v notebooku nasyslených fotek, abych získala nějakou inspiraci, protože jestli je něco velká módní nuda, pak je to právě zima. Zimu mám ráda, ale jenom do Vánoc, pak už pro mě ztrácí opodstatnění a jsem ochotná ji snášet pouze v posteli důkladně obalená peřinou. Lidem, kteří dobrovolně a s nadšením putují na hory, aby se tam oddávali zimním sportům a spali ve vymrzlých chatičkách, nemám v podstatě co říct.

Pár fotek přikládám, abyste z toho taky něco měli, všimněte si toho, jak tam ty slečny velmi sebejistě postávají v hromadě sněhu v botách s vysokým podpatkem. Většina fotek je ze stockholmstreetstyle z dob, kdy se tam ještě soustředili na severskou street módu a ne na to, co má Anna Della Russo na sobě.

source: stockholmstreetstyle.feber.se, stylesightings.com

Shining

2011-11-29T20:17:00.000+01:00

Hráblo mi nebo ty třpytivý věci vážně nevypadají tak špatně, když se něčím "srazí" (třeba džínama)?

Tak jsem si dala svojí každodenní ranní chvilku s blogy a osypala jsem se hnusem. O.k., chápu, že někdo prostě ve škole nepobral, kde se ve větě píšou a nepíšou čárky, takže si je tam prostě střílí, jak ho to napadne. Taky s tím občas bojuju. Ale ty zdrobněliny! To jako vážně? Mám pocit, že jestli si ještě jednou přečtu nějakej článěk obsahující slova jako pohodička, lidičky, akcičky, topík nebo vínečko, budu si muset dojít pro antidepresiva.

A jinak - Marni pro HM - pro mě rozhodně zajímavější než Versace! Kdyby náhodou v HM nevěděli, kam dál, tak tady je pár návrhů: co takhle Sarah Burton, Rick Owens nebo Isabel Marant? Rozhodně bych nebyla proti:-)

source: karlascloset.com, keikolynn.com

Najdi pět rozdílů

2011-11-26T19:22:00.001+01:00

Jak se asi liší tyhle šaty od těchto... Možná jenom tím chvostem na dolním lemu. Co na tom, že mám podobných šatů celou hromadu (ehm, tady by se hodil expresivnější výraz, třeba něco jako tři prdele...), hlavně že mi sluší:-)

Ty fotky samospouští už mi začínají lézt na nervy, naštěstí odsud za chvíli vypadnu, tak se zas vrátím k nějakým lépe zaostřeným. Těším se jak malá, až si konečně sednu k Beránkovi a naliju do sebe tři piva (a vzhledem k tomu, že tu docela úspěšně abstinuju, tak je asi zase rychle vyzvracím).

šaty a boty - Primark, kabát a čepice - HM, teplota - pořád snesitelných 13 stupňů

Call in the Cavalry

2011-11-19T13:56:00.000+01:00

Každému, kdo viděl dokument The September Issue, musí být jasné, že Anna Wintour sice řídí americkou edici Vogue (a ano, je vřelá asi tak jako moje bankovní výpisy), ale skutečnou duší časopisu je Grace Coddington, legenda mezi stylisty. A i když nejsem žádnej fanda US Vogue (moc reklam, konzervativní až hrůza), její práci je rozhodně to, co mě baví. Tady máte editorial z listopadového čísla, v hlavní roli Arizona Muse a herec Jeremy Irvin, fotky David Sims.

Co vám to připomíná? Začátek minulého století? Anglický venkov na podzim?
*
source: fashiongonerogue.com

Slzného plynu není nikdy dost

2011-11-18T20:11:00.000+01:00

Omluvte prosím horší kvalitu fotek, než jsem se dostala k tomu, abych je předělala na nějakém místě, kde nebude TOLIK světla, vybily se baterky...
Z toho bílého svetru se vyklubal jeden z nejlepších a nejvyužívanějších nákupů. Původně jsem si ho pořídila k dlouhé sukni a nakonec ho tahám téměř pořád a ke všemu (narozdíl od dlouhé sukně). Dokonce jsem ho zatím ani nikde nezprasila, to je zázrak, já jsem totiž schopná pokecat si jídlem i čepici (když jí mám na hlavě...).

Do Řecka dorazilo studené počasí, můžete to poznat podle červeného nosu na poslední fotce. Dneska jsem dokonce poprvé vytáhla kabát. Cestou do knihovny jsem málem umřela, protože po včerejších demonstracích zůstala viset ve vzduchu notná dávka slzného plynu. Byla jsem ale ze všech kolemjdoucích lidí JEDINÁ s šátkem omotaným kolem obličeje, Řekové jsou pravděpodobně na slzák zvyklí.
*
svetr - Topshop, bunda a sukně - Zara

Sunset

2011-11-13T20:11:00.000+01:00

Tohle mě asi nikdy nepřestane bavit. Myslím pláž, moře a tak. Minulý víkend tu bylo ještě krásně, teď už je tu pěkná kosa a i když je mi jasný, že doma je asi ještě hůř, mám takovej nepříjemnej pocit, že ta hezčí část řeckého podzimu je za mnou a teď je na řadě ta ošklivější, tzv. postelová - zima, vítr, déšť a mraky. Zajímalo by mě, jestli existuje nějaká osvědčená metoda jak vzdorovat podzimní únavě.

Poslední dobou to tu docela flákám, může za to počasí, hromada práce, lenost a tma jak v pytli už od 4 odpoledne... No zkusím s tím něco udělat.

První listopadový

2011-11-03T11:19:00.001+01:00

Ještě to furt jde. Ještě můžu nosit sukni a svetr a neumřít u toho na podchlazení. Jenže něco mi říká, že to nebude trvat dlouho. Vážně nevím, proč jsem Vítkovi neřekla, aby mi přivezl něco teplého. Hlavně že jsem mu několikrát zdůraznila význam polomáčených sušenek...
Sukýnka byl můj první soluňský nákup. Samozřejmě jsem ji koupila za plnou cenu a o týden později se tam válela zlevněná o 70%.

svetr a sukně - Zara

Zrcadlo, zrcadlo

2011-10-28T18:28:00.001+02:00

Růžová až hrůza. Tady je pár věcí, které poslední dobou hodně používám

1. Korres peeling a maska s granátovým jablkem - čistící přípravky pro smíšenou až mastnou pleť. Narozdíl od jogurťáka moc hezky voní. Zrníčka v peelingu jsou docela drsný, ale mě problémy nedělají.
2. Korres maska s divokou růží - tahle řada má rozjasňovat pleť, jejich sérum je jedním z nejprodávanějších výrobků. Zatím jsem zkusila tuhle masku a nestačila jsem se divit. Myslím, že na to sérum nakonec taky dojde.
3. Vichy krém na ruce - na chvíli jsem vyměnila svůj osvědčený trávový krém z Bodyshopu. I kdyby byl tenhle k ničemu, už jenom kvůli té vůni mi za to stojí:-) Je z řady Essentielles, která je o něco levnější než ostatní Vichy výrobky.
4. Korres balzámy - mám jich víc než stíhám spotřebovat a ty, co ještě nemám, mě hrozně rozčilujou (asi jako alkoholika plný flašky chlastu v obchodech). Víc se mi líbí ty kelímkový, jsou ale dost nepraktický (možná jenom pro mě - vždycky si je nandám na pusu a následně otřu do oblečení...)
5. L´Occitane bambucké máslo - koupila jsem ho jen tak ze zvědavosti v duty free a teď si ho mažu na vysušenej a strupatej loket, zatím jediné, co aspoň trochu zabralo.
6. Astor lak na nehty odstín 17 - mám asi 3 laky na nehty (včetně bezbarvého). Lakovat si nehty na rukou mě prostě nebaví, nemám na to trpělivost a vždycky si s nehtem nalakuju i prst a pak to o něco odřu ještě dřív, než to zaschne. Kvůli tomu si lakuju jenom nehty u nohou, tam to dýl vydrží a není na tom tak moc poznat, že jsem to zmršila.

To nejlepší na podzim

2011-10-22T13:37:00.001+02:00

Další boj se samospouští. Na té první fotce si opravdu neokusuju nehet. Ve skutečnosti si ohlodávám tu kůžičku kolem (je docela smutný, když jediná použitelná fotka je ta, kde požírám sama sebe...). Do Řecka konečně dorazil ten nádherný teplý podzim, na který jsem se těšila. Bohužel mi to ale k ničemu není, protože mě obzvlášť krutý migrénový záchvat vyřadil na pár dní z provozu.

Hledání zimního kabátu pokračuje. Přečetla jsem si článek na Pekle a zjistila, že je to všude stejný. Stejně beznadějný. Zkusím ebay.

Jak se vám líbí kolekce Versace pro HM? Plánujete do něčeho investovat? Abych pravdu řekla, je to úplně první háemkový návrhářský výtvor, který jde mimo mě, Versace totiž není zrovna moje krevní skupina.

*

*

šaty - PullandBear, bunda - Zara, boty (na fotce vypadají jako šedivo-zaprášený, ve skutečnosti jsou černo-zaprášený) - Primark, prsten - Topshop

8. - 15.10

2011-10-16T12:43:00.000+02:00

Tři dny krásně, dva dny hnusně, jeden den extrémně hnusně - dovolená v kostce. Když se holt vydáte k moři v půlce října, musíte počítat se vším. Já s tím samozřejmě nepočítala, takže jsem celý týden nosila ten samý svetr s pár plavkovými obměnami.

Zvířecí farma

2011-10-05T18:58:00.000+02:00

Na tomhle prstenu dánské značky Just Femmale se mi líbí jeho variabilita:

sršeň

chřestýš

mimozemšťan z Pátého Elementu

býk (nebo taky umírající labuť, záleží na úhlu pohledu)

náš pes, když chce vzbudit zdání, že už tři týdny nežral

brzy se jich asi budu bát

Dvacet a hodně

2011-09-29T21:03:00.002+02:00

Víte, co je skvělý na narozeninách?

Můžu si bezstrestně koupit obří triko s Ramones, něco anglického na čtení a slepit si pusu tunou řeckých dobrot vymáchaných v medu.

Pro ty, co vážně v životě neslyšeli o Ramones:

Jen tak

2011-09-26T21:19:00.001+02:00

Vím, že jsem slibovala děsně zasvěcenej článek o tom, jak tu kdo chodí oblíkanej...Už se na tom pracuje (rozuměj nemám na to náladu). Takže dneska jenom ve zkratce o tom, co mi poslední dobou vrtá hlavou (kromě záludností řecké poezie)

- někde jsem četla, že prý spousta lidí považuje Laru Stone za ošklivou. Abych byla upřímná, je to jedinej věšák na šaty, kterej se mi líbí, protože má na rozdíl od ostatních modelek prsa.

- Klára Vytisková rozjela vlastní blog. Možná z toho konečně bude trocha zábavy ve světě českých módních blogů, věc nevídaná. No uvidíme, co se z toho vyklube.

- narazila jsem na dánskou značku Just Female a hlavně na jejich kolekci šperků Just Acces (obojí na asosu). Nedalo mi to a teď očekávám nějaké přírůstky.

- najít ucházející zimní kabát je těžší než...nenapadá mě žádné vhodné přirovnání, je to prostě děs a hrůza. Přála bych si nějakej hezky barevnej, jenže buď jsou ty barvy vyblitý nebo je to vyrobený z nějaký umělotiny. Ach jo, tipuju, že zas skončím u černočerného.

- většina zimních svetrů, které jsem si v poslední době zkoušela, nemilosrdně kouše. Proč??

- stýská se mi po podzimu doma, chtěla bych se rochnit ve spadaným listí

Nejlepší podzimní melancholie je ta od The Cranberries:

source: elle.cz, algin.cz, models.com

Soluň poprvé

2011-09-14T13:09:00.000+02:00

Došlo mi, že jsem vám vlastně ještě nic nenapsala o místě, kde teď bydlím ani jak to tu vůbec vypadá, tak tady to máte i se záplavou fotek!

Soluň je druhé největší řecké město, má asi milion obyvatel (Athény 4) a celá je nacpaná do zálivu. Dostanete se odtud lodí na jakýkoli ostrov v Egejském moři. Protože ale lodě nejsou zrovna ekologický dopravní prostředek a celý záliv je zaneřáděný až hrůza, v podstatě nemáte možnost se tu vykoupat a neriskovat kožní chorobu. Za koupáním se musí až na Chalkidiki. Naprostá většina ulic a silnic je jednosměrná, takže když někde vylezete z autobusu, neexistuje, že byste na tom samém místě taky nalezli zpátky. To je trochu matoucí, takže si pořád musím na netu hledat ty paralelní zastávky (většinou jsou o ulici niž. nebo taky ne).

Mě osobně se v Soluni líbí. Žiju v Kalamaria, což je jedna z lepších, klidnějších a pohlednějších čtvtí, máme to kousek od letiště, takže nám neustále přistávají letadla těsně nad hlavou. Soluň byla založena pár let po smrti Alexandra Velikého, je pojmenována po jeho sestře, ale moc antických památek, jestli vůbec nějakou, tu nenajdete (zemětřesení v cca 7.století), což mě docela mrzí. Jádro města je typicky středověké s hradbami a tak.

Místní univerzita má skvělou pověst, v kampusu najdete všechny fakulty hezky pohromadě, jenže jsou to většinou ohavné piksly (zajímalo by mě, na co ten architekt myslel, když je projektoval), ze kterých je mi na blití. Studenti jsou děsně politicky angažovaný, při vstupu do budovy většinou natrefíte na pár stolečků, které zastupují různé politické strany, u nich sedí jejich zastánci a vrhají na sebe přes celou chodbu nenávistné pohledy. Stávky, průvody a pořvávání jsou tu na denním pořádku. Všude je samozřejmě hromada kaváren, protože s poflakováním se musí začínat v raném věku.

Řekové jsou opravdu zvláštní národ. Jsou věci, které se mi na nich líbí, a pak další, kvůli kterým bych je s chutí nechala napospas Turkům.

co se mi na nich líbí:
- nikdo se tu nikam nehoní a rozhodně vás nikde neseřvou, když příjdete po termínu
- přežijou snad úplně všechno
- stěží najdete krásnější kus země než je průměrný řecký ostrov
- to jídlo!!!

co na nich nenávidím:
- ten jejich socialismus v praxi
- když odpovídají záporně, neřeknou ne a nezavrtí hlavou jako každej normální člověk. Oni mlasknou! Prostě mlasknou. Z toho se mi vždycky navaluje
- když jim stojíte v cestě, jednoduše vás odstrčí. Vzhledem k tomu, že se ježím, když na mě sahá cizí člověk, snažím se nikomu nelézt do rány
- podělaný stávky, který sabotujou jakoukoli mojí činnost (zrovna teď je zavřená knihovna)
- neustále se dožadují vyššího platu a výhod (znáte snad nějakou jinou zemi, kde by lidi dostávali 14. plat?), berou to asi jako svoje přirozené právo, protože oni jsou přece Řekové a dali světu demokracii, ale ve všední den, kdy by teda všichni měli makat jak šrouby, jsou kavárny narvané nicnedělajícími příslušníky pracující třídy
- jsou to šovinisti a nemají smysl pro ironii

Tak tolik zatím o Soluni a životě v Řecku. Příště něco o zdejším stylu oblékání (na poslední fotce je malá ukázka - vidíte tu úžasnou kombinaci puntíků a kostky?).

V sobotu se chystám na výlet na Meteora. Jednou z věcí, kterých se fakt bojím, jsou výšky (následuje sršeň, výtah a Vetřelci), tak doufám, že to zvládnu s důstojností:-)

7.9.2011

2011-09-07T20:07:00.000+02:00

Vím, že byste asi víc ocenili kupu fotek, ale dneska to nejde...

Když Karel Rachůnek na loňském šampionátu prostřelil 8 sekund před koncem semifinálového utkání švédského brankáře, přísahám, že to byl nejšťastnější moment celého mého loňského roku. Kdo by řekl, že naprosté štěstí a nejhlubší smutek od sebe bude dělit jenom jeden rok.

Boj o triko

2011-09-04T18:46:00.000+02:00

Mizerná nálada a nedávné události vůbec mě sice připravily o chuť do čehokoli, ale zas na druhou stranu mě sepsání dnešního příspěvku bude stát cca 30 minut, během kterých na nic z toho nebudu myslet...

Máte svoje vlastní tzv. basics? Takový ty základní věci ve vašem šatníku, který vytahujete, když je nejhůř a podle kterých jste poznatelný? Který tvoří něco jako vaši uniformu a bez kterých se neobejdete? A teď nemyslím věci typu sako, bílá košile, malé černé, pánské hodinky, kašmírový svetr, apod. , protože sice věřím, že většinu z nich vlastníte, ale už tak moc nevěřím, že je nosíte. Já teda ne. Teda ne jakože nikdy ne. Ale v 99 případech ze 100 ne.

Mám svoje vlastní záchranný lano, když se mi do hlavy vkrade myšlenka (zázrak, co), že ačkoli je ta skříň narvaná, nevybral by si v ní ani africkej sirotek. Takže kožená bunda, džíny, pár vlajících šatů, nějaký vlající vršek, něco kolem krku (myslím šátek, ne lano), troje placaté boty - jedny sandále, jedny ala conversky za stopade (mám je už dva roky a drží jak helvétská víra) a jedny vysoký zimní. No a ... teď už se po všem tom vykecávání dostávám k jádru pudla ... bavlněné triko.

Nevěřili byste, jak těžký/depresivní/dlohoutrvající/obvyklebezvýsledný je hledání "toho" trika. Mám totiž pár požadavků, ze kterých prostě nehodlám slevit a vedu proto tichou a -co si budeme namlouvat- předem prohranou bitvu se všemi obchody.

Za prvý musí být bavlněný. Ale fakt echt čistá měkká bavlna. Jak se někdo může dobrovolně narvat do cuckující se viskózový hrůzy a následně se pomalu, ale jistě utopit ve vlastním potu a smradu, to fakt nepochopím.

Za druhý musí být vkusný. To vylučuje 99% trik ve všech obchodech. Čím vyšší je četnost flitrů, diskotékovin všeho druhu a různých frí-kůl-in nápisů, tím menší je pravděpodobnost, že si vás rozumně uvažující jedinec splete s člověkem.

Za třetí nesmí být obepnutý nebo elastický. Moc ráda jím a nechci se dočkat žaludečních vředů, protože jsem si zapomněla přečíst příbalový leták, v němž se píše Pozor, tento výrobek znemožňuje dobré trávení. A co si budeme povídat, břišní partie některých jedinců (tím myslím i sebe) nejsou stvořeny pro obepnutá trika.

Takže jsem se v pátek vydala na lov toho pravého a jediného trika a fakt se mi podařilo ho objevit. Tedy vlastně je (bylo jich víc). V pánské Zaře! Je strašně smutný, že si výrobci oděvů myslí, že si takový věci zaslouží jenom chlapi. Přikládám foto a jdu se najíst a jestli jste to dočetli až do konce, tak si taky dejte něco dobrýho, určitě vám při čtení vyhládlo.

Tisící třicátý pátý horký den

2011-08-25T15:17:00.001+02:00

Chtěla jsem včera překonat sama sebe a pořídit vám pár fotek samospouští. Jenže! Než jsem ten foťák nastavila, začal mi kapat (teda spíš neřízeně téct) pot z obličeje, pak mi do záběru vlezl nějakej cyklista, tak jsem se vztekla a nechala toho po jednom jediném pokusu. Aspoň si můžete prohlédnout komáří štípance, co mi zkrášlují kolena.

Z mého života v Řecku - na druhé fotce máte to, co bych ráda četla celé dny i noci. Na třetí pak to, co skutečně čtu (chytl mě nějaký studijní záchvat). Myslím, že panu Ritsosovi nikdy neporozumím, jeho a moje představy o tom, jak by měl svět vypadat, se diametrálně liší (on byl komunista, já ne).

Z dlouhé poobědové chvíle jsem si pročítala Rumiiny odpovědi na jejím formspringu a narazila jsem tam na převratnou myšlenku. Nějaká slečna se jí ptala, jestli jí všechny ty módní blogy nepříjdou poslední dobou jeden jako druhý, nudné a bez nápadu. Podle Rumi je zakopanej pes v tom, že módní blogeři až moc a často čtou ostatní módní blogy. Příjde mi, že na tom fakt něco je. Celé to blogování je jenom nikdy nekončící hladová honba za něčím novým, inspirativním a neotřelým. Jak si ale člověk má vytvořit a zpracovat svůj vlastní individuální styl, když celý dny nedělá nic jinýho než vysedává u kompu a studuje cizí styly. Řeknete si "to vypadá hezky" a "zkusím něco podobného". Myslím, že tady někde končí inspirace a začíná uniformita. Aneb jak bylo řečeno "Když dva spolu bydlí, začnou se podobat".

Inspirace je sice hezká (a ve světě módních blogů nezbytná) věc, ale když je toho moc, přemění se ve stovky a stovky blogů, které od sebe v postatě nerozeznáte. Myslím, že to zkusím taky - míň cizích blogů, míň civění do cizích skříní a nákupních tašek.

Všem, kteří se chtějí inspirovat, nikoli kopírovat, doporučuju stránky stylelikeu a hlavně jejich videa!

Floppy hat

2011-08-19T18:12:00.000+02:00

Vsadím se, že spousta z vás už zapomněla na moji existenci. Zrovna tak jako já jsem na pár týdnů zapomněla na blogový svět. To víte, spaní mi zabírá spoustu času!

Abych pravdu řekla, docela se těším na podzim, kterej pro mě letos bude jednoznačně ve znamení módy 70.let. Podobný kloubouk jsem už nějaký ten pátek chtěla, dokonce už jsem si ho skoro objednala z Asosu, ale nakonec jsem levnější variantu objevila v HM. Je parádní a připadám si v něm jako mladičká prostituka Jodie Foster ve filmu Taxikář:-) Je to ale opravdu spíš podzimní záležitost, chvilku jsem ho nosila a opotila se mi z toho hlava...

Co vy a vaše podzimní představy a nutnosti?

blouse - secondhand, denim shorts - Bershka, hat, sandals and bag - HM, sunglasses - FF

Damien Hirst - New Religion

2011-07-30T17:51:00.001+02:00

Z trochu jiného soudku...abyste mohli omdlívat z toho, jak úžasně kulturní člověk jsem. Byla jsem se dneska konečně podívat na výstavu Damiena Hirsta v muzeu moderního umění. Docela mě tlačil čas - zítra končí. I když jsem už o Hirstovi slyšela (mediální masáže mají něco do sebe), přiznám se, že o moderním umění nic moc nevím, moje chápání se zaseklo někde u impresionistů. Musím ale říct, že mě to docela zaujalo. Výstava se jmenuje New Religion a představuje vědu a výzkum jako nové náboženství dnešní doby. Ukazuje, jak jsme vyměnili Bibli za recepty na prášky a k doktorům se modlíme stejně jako dřív k Ježíši Kristovi. Došlo mi, že to má něco do sebe, já sama, která požírám brufeny ve velkém (protože já a moje hlava máme rozdílný názor na život), ale odmítám jakékoli formy alternativní medicíny, jsem toho příkladem.

Na výstavě uvidíte fotky Ježíše Krista s ránama po ukřižování na operačním stole, prášky představující jednotlivé apoštoly, kříž vyplněný nejrůznějšími pilulkami a výmluvný graf, který přesně na procenta dělí účást Otce, Syna a Ducha svatého ve Svaté Trojici. Doufám, že výstava někdy dorazí i k nám (nebo už tam byla?). A tady je pár fotek:

Fotky nic moc, ale lepší jsem bohužel nenašla.
zdroj: walspace.org.uk

Jo a kdybyste chtěli, rozhovor se mnou si můžete přečíst zde. Děkuji Salonu!

Pohled pro bohy

2011-07-24T17:35:00.002+02:00

Foto z místní pláže. Dneska jsem se konečně dostala někam, kde se dá i koupat. Vzala jsem si opalovací krém padesátku a velmi nedokonale jsem ji namázla. Jsem teď tak spálená, jak jsem nikdy v životě nebyla. Úplně cítím, jak mi bobtnají rakovinový buňky.

Takže dneska jsem vypruzená, protože...
1) jsem děsivě spálená, jednou nohou v hrobě a s horečkou na krku
2) má Norsko o 93 obyvatel míň
3) to Amy zabalila tak brzo

Ach jo.

Když se dá vzduch krájet

2011-07-22T21:43:00.000+02:00

První fotky pořízené samospouští! Daly mi dost zabrat, takže jsem se pro samé úporné přemýšlení zapomněla usmívat. Ale místní bezdomovce to divadýlko dost bavilo. Jelikož je tady 40 stupňů (každý den), neexistuje moc věcí, které se dají nosit bez újmy na zdraví. Mezi to málo patří tyhle dlouhé černé maxi šaty, které mě v brněnském sekáči přišly na dobrých osm pětek. Poslední fotka je jako důkaz, že nejsem celá ala černá vdova.

Za týden vyrážím na Chalkidiki, je tam podobný horko, ale o dost čistší moře, v tom soluňském jsem se vykoupala jednou (zatím nic neodumřelo ani neodpadlo).

šaty - secondhand, náramek - těžko říct, boty - Baťa, brýle - FF

Když do pekla, tak na pořádném koni

2011-07-18T15:32:00.000+02:00

Už jsem vám ukazovala tyhle šaty? Ne? Nezmiňovala jsem se o tom, kterak jsem jim nakonec nemohla odolat a tak podobně? Že jsem je měla na obhajobách (poprvé jsem psala oponentský posudek)? Že se mi v nich udělalo blbě (páč jsem měla kocovinu)? Furt nic? Možná to bude tím, že při tempu, jakým nakupuju nový ošacení, to prostě nestíhám fotit, zveřejňovat ani nosit.

A co jsem v Řecku, je to ještě horší. Za prvé se za eura nakupuje líp než za kačky. Za druhé tu jsou slevy. Za třetí si tím kompenzuju fakt, že jsem osamělá a věčně zpocená. Souhlasím, je to hrozně povrchní.

A proto jsem se velmi statečně rozhodla, že končím s rozhazováním peněz, samotě budu vzdorovat přejídáním a celej měsíc (měsíc!!!!) si nekoupím nic na sebe. Vážně. A vy na to musíte dohlédnout!

Jídlo to vždycky zachrání

2011-07-14T21:24:00.000+02:00

Úměrně tomu, jak mi narůstá opálení, přicházím víc a víc na chuť místnímu způsobu života. Ono to má svoje pozitiva. Tak si to shrneme

1. Je tu teplo. Jeden je hned líp naladěnej, když mu nemrznou nohy.
2. Je tu moře. I když se v tom soluňským nedá koupat (místní špína by mě sežrala dřív, než bych z něj stačila vylézt), přesto se na něj hezky kouká.
3. Jídlo. K dnešní svačině byl meloun a dva fíky a pak jogurt s čokoládou.

A samozřejmě (jako ostatně všechno) to má i svoje záporný stránky. Tou momentálně pro mě nejpodstatnější je ... teplo! Pamatujete si na větu z Mashe, kterou pronesl Charles Winchester "Tak za prvé já se nepotím, já perspiruji. A za druhé já neperspiruji."?

No, tak já se teda potím. Ve dne v noci. A nemyslím to nijak obrazně, protože v noci je to tu nejhorší. Nemůžu horkem spát a trpím utkvělou představou, že úplně nejlepší by bylo oholit si hlavu. Je tu dokonce takový horko, že když si mažu obličej krémem, odmítá se vcucávat dovnitř!
Jsem ale zřejmě jedinej člověk, kterýho něco takovýho trápí, protože včera se v autobusu do centra topilo. A všichni se tvářili, že je to v klidu.

Tak ale abych všechny ty, kteří plánují jet o prázdninách do této Bohem zapomenuté země, naladila, tady máte popis toho, jak si udělat jedno z mých největších potěšení (a nemyslím tím orgasmus):

Vezmete tučný řecký jogurt - ten, co má 10g tuku, odpusťte si laskavě ty dvouprocentní a nulaprocentní hrůzy.

Koupíte si Merendu. To je řecká obdoba Nutelly. Chápu, že budete v pokušení sáhnout po Nutelle, a je fakt, že chuťově se to trochu liší, ale věřte mi!

Naberete pořádnou lžíci Merendy a cáknete to do jogurtu.

Sníte to a napíšete mi děkovný email!

Letní nezbytnosti

2011-07-10T12:23:00.000+02:00

Průměrná denní teplota je tu asi 88 stupňů. Okolo páté odpoledne klesá na cca 35 stupňů. Vylézt ven je nemožné. Spát v noci taky. Jíst se dá jenom zelenina, ovoce a zmrzlina, pít cokoli z mrazáku a voda ve spreji je tu tak nutná jako střelná zbraň v Bronxu. Jediný nositelný kus oblečení jsou džínové kraťasy. Paradoxně moje první, koupila jsem je předevčírem. Začíná mi chybět typické české léto s deštěm a teplotami, které si tady užiju až tak v listopadu.

Když neutrácím za hadry...

2011-07-06T12:24:00.000+02:00

Protože ještě pořád vedu křížovou výpravu proti řecké byrokracii a částečně i proti samospoušti mého foťáku, rozhodla jsem se, že místo urputného mlčení a předstírání typu Nemám žádný blog na to zkusím jít jinak. Od lesa. Takže dneska to bude o kosmetice, respektive o přípravcích, které činí pohled do zrcadla snesitelnějším:-)

Už jsem se tu jednou zmiňovala o tom, že se v kosmetice moc nevyznám ani nevyžívám, nikdy jsem neměla milion laků na nehty, očních stínů, lesků a podobných hovadin, páč mě to nebavilo. Nebaví mě to ani dneska. Jsem totiž fanatickým vyznavačem přirozenosti a nejkrásnější je podle mě zdravě vypadající obličej.

Teď pozor - rozhodně nebude následovat výčet produktů ala Za málo peněz skvělé výsledky. Teda ne že bych měla něco proti levnějším pleťovým udělátkům, taky jsem léta používala věci od Avonu, Oriflame, Garnier a podobně a rozhodně nejsou špatné. Jenže nejsou ani moc dobré. Když pak náhodou vyzkoušíte něco opravdu kvalitního, je vám hned jasný, odkud vítr fouká. Pak za to rádi a ochotně platíte.

Všude mají vždycky všichni plná ehm ústa keců o tom, kterak je odličování důležitý. Já jsem na to léta kašlala a klidně jsem chodila spát, aniž bych se dotkla umyvadla (většinou to souviselo s tím, že jsem sotva byla schopná prolézt dveřmi a dotýkala jsem se tak maximálně záchodový mísy). Dneska bych už bez odlíčení spát nešla (chodím domů míň opilá než kdysi). Na odličovacích produktech toho podle mě nejde moc vymyslet, používám už asi tři roky gel z řady Garnier Pure, tu zelenou vodu a ano, Breath of Fresh Air od Lush (nemám žádnou vůli, podlehla jsem horování blogového světa a pár Lush věcí jsem koupila), na svou obranu musím říct, že je to dobrá věc pro osvěžení a tady v tom horku se to fakt hodí.

Krém Dramatically Different Moisturizing Gel od Clinique je podle mě nejlepší věc na světě pro smíšenou pleť. Je to jediný (opravdu jediný) krém, který jsem kdy vyzkoušela, který zmatňuje, ale nevysušuje. Všechny ostatní prostě vysušujou (vím, o čem mluvím, vyzkoušela jsem jich tuny a několikrát se mi dokonce udělal ekzém). I tady ale platí, že každej člověk je jinej originál, protože jsem ho prvně dostala od Marky, který vůbec neseděl. Dneska už ho používá i moje mamka (aspoň víme, co si navzájem nadělit k Vánocům).

Další skvělá věc od Clinique je oční krém All About Eyes. Mám neustále obří kruhy pod očima, ačkoli dlouho spím, hodně piju (tím myslím nealko, samozřejmě) a nevedu žádnej zhýralej život (i když to je asi věc názoru...), tak tam furt jsou velký jak měsíční krátery. Nedělám si iluze, že jednou zmizí úplně, ale tenhle krém tomu dost pomáhá.

O jogurtové Korres masce už byla řeč, asi před měsícem jsem k ní dokoupila ještě krém. Clinique krém používám jako podklad pod to málo, co si na obličej dávám, když jdu mezi lidi. Krém od Korres beru jako "domácí" a "noční". Má zvláštní vůni, která by se dala považovat za smrad, ale už jsem si na to zvykla.

Je fakt, že výrobky Korres nejsou z nejlevnějších, v ČR se navíc ještě prodávají dost nastřelený (ostatně jako kdeco), používám je sice jenom chvíli, ale s viditelnými výsledky. Líbí se mi i jejich "politika", když to tak řeknu. Zaměřují se na využití těch přírodních látek, které se v Řecku vyskytují, a na každém produktu si můžete přečíst detilní procentuálně vyjádřený složení, takže víte, že na sebe nepaláte žádný sračky. Navíc si říkám, že nákupem jejich výrobků vlastně podporuju zmršenou řeckou ekonomiku.

Poslední dvě fotky se týkají krémů na zbytek těla - mým celoživotním favoritem je červené tělové mléko od Garnier pro velmi suchou pokožku. Zkoušela jsem i jiný, ale buď nebyly tak dobrý nebo jsem po nich měla alergickou reakci.

A nakonec krém na ruce z Body Shopu. Koupila jsem ho v Londýně a byla jsem z něj tak nadšená, že jsem před odletem přikoupila další, dvakrát tak veliký balení.

Tak jo, doufám, že jsem vás neunudila k smrti, tohle popisování mi fakt nejde. Každopádně bych ráda věděla, co používáte vy? Na které výrobky nedáte dopustit? Jste spíš vyznavačem přirozenosti nebo make-upoví maniaci?

Athény

2011-07-01T19:05:00.002+02:00

První zpráva - jsem živá a zdravá, přežila jsem loučení, cestu, vítání, apod. Ještě jsem se pořádně nevzpamatovala, ale už se mi jakžtakž podařilo strávit fakt, že tu budu ještě 6 měsíců. A jinak? Řecko je pořád Řecko. Podle zpráv by jeden řekl, že je ta země úplně v rozkladu a je to jeden velkej chaos. No, chaosu jsem si zatím nevšimla a stávkování holt patří mezi oblíbený řecký sporty (jestli chcete znát můj názor na věc, tady je: Dobře jim tak!).

Tady máte pár fotek z Athén, jsem tu na tři dny, abych vyřídila pár věcí. Jak jsou Athény obrovský jsem si uvědomila, až když jsem je viděla celý z Akropole, kam jsem se dneska vydrápala s vypětím všech sil a s alarmem v hlavě, kterej mi furt připomínal, že když tam nevylezu, budu toho do smrti litovat.

Musím ještě dodat, že tahle země může za prohloubení mojí posedlosti Korres kosmetikou, která je tady o polovinu levnější.

Jo a doufám, že jste si všimli novýho názvu, přišlo mi to vzhledem k situaci vhodný:-)

...

2011-06-27T09:13:00.000+02:00

Tak ještě pár maličkostí a odpoledne mizím. Mějte se tu krásně. Až se zase potkám s civilizací (a samozřejmě za předpokladu, že se nepřipletu do nějaký stávky a nedostanu kamenem do hlavy), ozvu se!

Vzdechy a panika

2011-06-21T20:32:00.000+02:00

Promiňte mi, že to tu poslední dobou tak flákám, ale moje myšlenky se teď pohybují v úplně jiné rovině. Nejdřív to bylo zkouškové (naivně jsem si myslela, že přechod z role zkoušeného do role zkoušejícího bude jednodušší...), teď zas cestovní horečka. Hlavou mi proudí milion otázek a furt přepočítávám, co se ještě musí zařídit a stihnout, co už je zařízený a co nestihnu patrně nikdy. Někde vedle toho jsou smutky typu Půl roku mimo domov nebo beznaděj ala Co tam proboha budu dělat. Taky mě furt tíží, co s blogem. Budu tam sama a jelikož mi zrcadlový fotky nic neříkají, říkám si, jak to asi provedu. Zatím počítám s tím, že vám budu zprostředkovávat krásy Řecka (demonstrace, zápalný lahve, apod.) a snad se časem seznámím s někým, kdo -ač Řek- nebude hovado a přiloží ruku k dílu. No vidíte, odjíždím v pondělí a vyvádím jako kdybych měla následujících 5 let strávit na Sibiři:-)

Ale nebojte! Někde hodně dole pod všemi těmi obavami, plánováním a hysterií jsou i pozitivnější myšlenkové pochody - bydlení pár metrů od moře, teplo, slunce, pláž, žádné starosti, jídlo a chlast:-)

Kdo mi koupí boty od Blahnika?

2011-06-13T19:48:00.000+02:00

Vždycky, když se rozhodnu zlomit nad brněnskými sekáči hůl, objeví se nějakej svatej Grál. Náhodou jsem zabrousila do jednoho, kterej je hned na Zvonařce, měli tam akci všechno za osm pětek a našla jsem tam fungl nový bojfrend džíns (někde jsem četla, že se správný bloger pozná podle množtví anglických slovíček, který používá), letní maxi šaty a modrou tuniku a s kapsičkama.

Fotky jsou z víkendu v Hradci. Když mi Vítek řekl, že má naplánovanej tajnej výlet, čekala jsem hrad, oppidum nebo kopec, na který budu muset vylézt a kde budou dva šutry, který Vítek nazve pozůstatky oppida. Jsem ráda, že mě po těch letech ještě umí překvapit - vzal mě do Českého Krumlova, kde v Egon Schiele Art Centrum probíhá výstava bot na vysokém podpatku. Exempláře od cca 16. století do současnosti. Po skončení mi došlo, že boty dnešní doby jsou děsný šunty. Výstavu všem doporučuju, podrobnější info zde
*
*
džíny - ze sekáče, triko - Zara, šátek - ukradený mamce, sandály - Baťa, šátek jako pásek - po babi (takže vlastně vintáž. Nebo vintidž?)

Radostné vyhlídky

2011-06-07T21:53:00.001+02:00

Začíná mě pokoušet panika. Neúprosně se blíží okamžik, kdy si budu muset sbalit svých pár švestek a vydat se do země, která je sice oficiálně stále ještě v Evropě, ale kde dojde k bankrotu, kolapsu a zániku civilizace dřív než k mým 27. narozeninám.

Možná to tu na nějaký čas (cca 6 měsíců) přejmenuju. Něco jako Lost in Greece. Nebo Pomozte mi, prosím, zaplatím cokoli. Kdokoli bude chtít přijet, potěšit mě v mojí soluňské depresi a přivézt mi basu plzní, bude jen vítán (kdokoli přijede bez basy, dostane přes hubu).

P.S. Na poslední fotce mi Vítek názorně předvedl, jak bych se měla tvářit:-)

dress - New Yorker, wedges - Baťa, bracelet - HM

Pauza a blabla o Londýně

2011-06-05T17:38:00.001+02:00

Tak jo. Slibovala jsem vám článek o tom, kterak se prosté vesnické děvče z Brna vydalo do velkoměsta (Londýn). Co na tom, že to bylo před dvěma týdny... Nějak jsem si myslela, že až skončí semestr, bude najednou na všechno víc času, jenže každou chvíli někdo otravuje s testama a podobnýma kravinama! Takže byla blogová pauza. Svět tam venku je tak krásnej:-)

Proč Londýn
1. Není tam nuda. Ani omylem. Takovou úžasnou směsici starého a nového, klasického a avantgardního, Sherlocka Holmese a Sida Viciouse jinde nenajdete.

2. Styl. Upřímně? Nevím, jak to ty Britky dělají. Nemám pro tento jev žádné vysvětlení. Někdo to vysvětluje syndromem školních uniforem, jiný dokonce syndromem Kate Moss.

Vidím to asi takhle - průměrná Britka vyleze ráno z postele, hodí na sebe první věc, která jí vypadne ze skříně, řekne si To je paráda a s účesem ala už-týden-nemůžu-najít-hřeben se vydá do školy/práce/světa. Rozhodně si ovšem v hlavě nepřehraje legendární větu Je mi úplně ukradený, co tomu řeknou lidi. Ona si totiž po nějakých lidech ani nevzdychne. Ostatní lidi nemají s jejím oblečením nic společného. Víc takových v ČR!

Všem, kteří donekonečna vychvalují styl Francouzek nebo Italek, doporučuji dojet se podívat do Londýna. Samozřejmě jen těm otrlejším jedincům. Uhlazenější typy by z toho mohly mít šok na celý život.

3. Jídlo. O britské národní kuchyni se říká, že vlastně neexistuje. Něco na tom určitě bude. Kdyby ze země houfně prchli všichni Indové a Pakistánci, britský národ do měsíce umře na kurděje. Ale je tam pár fajn věcí, bez kterých se mi bude těžko žít. Toustovej chleba. Sendviče s jakoukoli náplní. Sushi z Wasabi shopu. Šunčička Jamieho Olivera. Zmrzlina Ben and Jerry (kterou jsem si doma hned koupila. A snědla). Cadbury čokoláda (tu jsem přivezla jako dárek Vítkovi. A snědla ji taky).

4. Výběr
O výběru snad ani nemá cenu se zmiňovat. Vrátila jsem se domů s hořkým pocitem, že ČR je vlastně jen odkladiště hnusných předražených hadrů, který na západ (možná i na východ) od nás nikde jinde nechtěli.

To byla pozitiva. Teď i pár negativ

1. Kafová kultura. Všude, doslova na každém rohu je pobočka nějakýho Starbucksu, Costa Coffee nebo něčeho podobnýho. Jelikož jsou kavárny jednou z mála šancí, jak si v centru Londýna skočit na záchod a mě bylo pokaždý trapný se tam doslova jenom vyprázdnit, vypila jsem za těch pár dní víc kafe než za celý svůj život a moc ráda jsem se pak doma vrátila k jedinýmu kafi, který piju - k žádnýmu!

2. Ty davy. Jsem děsnej flegmouš, ale nakonec jsem byla šťastná, že jsem se mohla vrátit do té své obydlené jihomoravské zatáčky, kde existuje jen jeden jedinej rachot - bouřka.

3. Pivo. Vylít a celý znovu!

4. Legíny. Kalhoty se v Londýně nenosí. Znáte můj názor na legíny - vždycky, ale vážně vždycky k nim musí být něco minimálně do půlky stehen, protože na detailní obrysy zadků a předků cizích slečen jsem zvědavá asi tak jako na další archeologickej nález mého přítele. Některé Londýňanky jako by mě snad chtěly za každou cenu vytočit. Mrchy proradný.

5. Londýn skutečně není levné město. Ubytování a doprava po městě výjdou na pěknej ranec.

London 18-22

2011-05-23T10:48:00.000+02:00

Tak jsem přežila a šťasně se vrátila domů. Odlítala jsem se 3 kg bagáže, vracela se se 13... Obsáhlejší článek bude následovat, až se vzpamatuju. Ale jedna poznámka k fotkám - všechno vyfocené a tady zobrazené jídlo bylo mnou skutečně následně zkonzumováno, nejedná se tedy o ty typické fashion blogové jídlo fotky ala Co bych si dala, kdybych jedla:-)

Já a pes

2011-05-15T19:35:00.001+02:00

Cizí pes, krátký vlasy a já minulý víkend. Včera jsem absolvovala zajímavý výlet do Prahy, jely jsme si prohlídnout setřenky mimino. Nějak jsme se (fakt záhada) ztratily a místo na Žižkově jsme se ocitly na výpadovce na Brno. Hodinu v kuse jsme na sebe štěkaly, čí je to vlastně vina - jestli moje ("Já vám říkala, že nemám žádnej navigační talent, tak mi nemáte strkat mapu do ruky"), mamky ("Proč sis sakra vytiskla jenom půlku mapy??!!") nebo ségry ("Do Prahy může jet bez navigace jenom úplnej debil"). K žádnému závěru jsme nedošly, ale na Žižkov jsme to nakonec zvládly (těžko říct jak).

Měla jsem rýmu, tak jsem si koupila takovou tu roušku ala Michael Jackson, abych mimino nenakazila. Bylo mi řečeno, že si ji vůbec nemusím brát, páč mimino má zánět průdušek. Tak jsem si ji nevzala. Teď mám zánět průdušek i já. To tomu spratkovi nedaruju!

Už ve středu Londýn! Hurá bronz!!!
*
*
shirt (nejlepší košile na světě!!!), jeans and wedges - HM, necklace - New Yorker, sunglasses - FF

Floral jacket

2011-05-06T23:32:00.001+02:00

Tak tyhle fotky už jsou sice nějakej ten pátek starý (asi 2 týdny), ale co je to proti stáří toho saka!! Mám ho...no už dlouho. A hádajte co! Správně, nenosila jsem ho. No ale když je teda to jaro, tak jsem ho konečně vytáhla. A víte co ještě? Mám ošmikaný vlasy a tentokrát mi je nepižlal Vítek kuchyňskýma nůžkama.

Uhodnete, nad čím posledních pár dní trávím maximum času? Nad průvodcem Londýnem? Zkoumáním, které vzory jsou letos nejvíc in? Nad ostatními blogy, abych si doplnila mezery ve znalostech a nebyla nechutně out? Vedle! Hokej a zase hokej! Celé dny počítám body, projíždím sestavy, připravuju taktiku a jsem jako ta poslední hokejová coura, protože se nemůžu rozhodnout mezi Martinem Havlátem a Ondrou Pavelcem. Vítek skřípe zubama a tiše Martina nenávidí (Ondru ne, protože o něm ještě neví)
*
*
jacket - Reserved, tunic and bag - gift from HM Showroom, jeans - Zara, wedges - HM, rings - Bershka, Topshop, sunglasses - FF

Poznatky sobotního večera

2011-04-30T19:07:00.002+02:00

Taky tak milujete, když jsou v hospodách a restauracích děsně vtipný (asi jako já, když mám před menstruací) a vymýšlí si třeskuté názvy jídel typu Krmě předem spejchnuté nebo Příchoutky ustydlé. Teda sním fakt cokoli, ale než bych do sebe nacpala něco, co se skrývá v kategorii Příchoutky ustydlé, radši si dám loka vody ze záchodové mísy...

Pusťe si tohle, bude vám líp

Korres

2011-04-29T15:28:00.003+02:00

Takže dneska premiéra - tohle je moje vůbec první kosmetická recenze! Nejsem žádnej kometickej guru, spíš takovej přicmrndávač, ale jak mi tak narůstá věk, chci, aby rostla i kvalita přípravků, který si na obličej patlám. Docela dost nerada bych se totiž za dvacet let bila hlavou do zdi a odmítala vycházet ven bez pytle přes obličej.

Takže to shrnu - o pleť se starám opravdu hodně a poctivě, ale není to zrovna jednoduchý. Mám smíšenou pleť, takže po stranách je to v pohodě, ale taková ta klasická T-zóna se mi neustále leskne jako biliárová koule a vytvářejí se na ní nejrůznější útvary, kterým já nejčastějí říkám Hajzlové.

O řecké kosmetické firmě Korres jsem poprvé slyšela už před pár lety, jejich výrobky jsem pak pravidelně míjela na letištích v duty free shopech a vždycky se mi hrozně líbily ty obaly a piksličky:-) Korres je rodinný podnik, který se specializuje na výrobu čistě přirodní kosmetiky (vedle gyrosu jedna z mála kvalitních věcí v Řecku poslední dobou). Vždycky jsem od nich chtěla něco vyzkoušet, ale kupujte si něco, co není úplně nejlevnější, když nevíte, jak to bude fungovat!

Naštěstí mám kamarádku, která pracuje v Profimedu, kde Korres kosmetiku prodávají. Ta mě zásobila neuvěřitelným množstvím vzorečků, takže jsem posledních pár týdnů byla jak pokusej králík (nebojte, obličej se mi nesloupl) a nakonec jsem se rozhodla pro jogurtovou masku, protože už po prvním použití mi přišla téměř zázračná. Tak krásnou, hebkou a svěží pleť jsem ještě po žádné jiné masce neměla. Samozřejmě jsem vždycky používala takové ty různé obličejové masky hlavně od Avonu a rozhodně nebyly špatné, ale nějaký zázrak se s nimi nikdy nekonal. Tahle jogurtová maska je určená pro mastnou dehydratovanou pleť (ano, představte si, že i mastná pleť může být vysušená) a obsahuje jednu z největších řeckých lahůdek - poctivý 10% řecký jogurt (který je nejlepší s nutellou). Dokonce teď přemýšlím i o krému ze stejné řady, tak uvidíme (tipla bych to ale až na příští měsíc po výplatě...).

Každopádně můžu zatím Korres jenom doporučit, myslím, že ať už od nich vyzkoušíte cokoli, rozhodně nebudete litovat (jo a fakt mi neplatí za reklamu). Díky tomuhle nákupu se teď ještě víc těším do Londýna, tam totiž veškerou kosmetiku nakoupím za poloviční cenu, haha:-)

Máte vy nějakou zkušenost s Korres kosmetikou? Co se vám nejvíc osvědčilo a co používáte na obličej nejčastěji? Investujete do toho hodně?

Pro hezčí středu

2011-04-27T13:52:00.002+02:00

Video, které dokazuje, že Victoria Beckham nebude úplnej suchar

Všecko dobrý

2011-04-23T16:52:00.000+02:00

Poslední dobou mi všechno dělá radost. Počasí, protože můžu po večerech vysedávat na zahrádkách a lít do sebe pivo. Nový cédéčko Foo Fighters, protože mi připomíná starý dobrý (hudební) časy. Hokej, protože je naživo nejlepší a dneska jsme Rusům nakopali prdel. Jarda Jágr je můj bůh!
*
*
I´m really enjoying this weather, because I can sit in a beer garden and drink beer. I´m also excited about our hockey players, because today they won against Russia and finaly I am in love with the Foo Foghters´ new album. Life is very beautiful.
*
*
shirt and bag - gift from HM Showroom, jeans - Zara, earrings - HM, sunglasses - FF, flower - no name

Saturday

2011-04-16T15:40:00.000+02:00

1. Inspirace pro Londýn

2. Biobavlna ze Zary v obrovských velikostech (nesnáším upnutý trika)

3. Nejlepší pusopatladla - balzámy Korres a Avene, no name ropná vazelína z Anglie

Η ζωή είναι ένας διαρκής αγώνας

2011-04-12T19:18:00.000+02:00

Dostala jsem se do takové fáze vztahu, ze které není úniku - JÁ tyhle boty miluju, Vítek je nenávidí (zrovna tak moc, jako miluje mě - jeho vlastní slova). Nikdy se jich nevzdám, to je jasný. Tak jsme došli k dohodě. On bude děsně statečnej a bude hrdě kráčet vedle mě, když je budu mít na nohách a já na oplátku vydržím jeho ataky (jenom slovní, slíbil, že do nich nebude kopat).

Docela ho obdivuju, protože většina mužů/chlapů/kluků v této zemi nesnese, když jejich přítelkyně nezapadá do davu (teda ne že bych z něj nějak extra vybočovala...). Kluk jedné mojí kamarádky s ní odmítá jít ven, když má velké sluneční brýle nebo Conversky (???).

Je to chlapama nebo touhle republikou? Myslím, že to stojí za úvahu, ale jsem na ní momentálně moc unavená. Vítek s oblibou říká, že "Češi jsou tupá, deprimovaná hovada". Je to sice trochu drsný, ale něco pravdy na tom asi bude. Ach jo.
*
*
kimono and bag - gift from HM Showroom, pants and t-shirt - Zara, hat - HM, sunglasses - FF, shoes - Jeffrey Campbell

I am the passenger

2011-04-05T17:42:00.000+02:00

Neděle v parku. Moje těšení se do Londýna přerůstá únosnou mezi (a to prosím letím až v druhý půlce května), tzn. nosím jenom triko se Sex Pistols, furt si zpívám London Calling a Blitzkrieg Bop, průvodce už znám nazpaměť a dělám si seznam, na co všechno tam nesmím zapomenout.
*
Sunday in a park. I look forward to my London visit, so I wear only my Sex Pistols t-shirt, sing London Calling and Blitzkrieg Bop again and again and read a guidebook every single minute.
*
*
t-shirt and bag - HM, pants - Zara, rings - Asos, suglasses - Primark

V parku se dějou divný věci (hlavně v noci)

2011-04-02T10:45:00.001+02:00

Tak jsem zase zpátky mezi živými! Včera měly premiéru moje kalhoty, které mi visely i s cedulkou ve skříni už přes rok. Teď už chápu, proč Katharine Hepburn chodila celý život v pánském kostýmu, ono na tom totiž vážně něco je. Podle mě je to teda rozhodně víc vzrušující než minisukně a kozačky...
*
*
Finally, I´m back. Yesterday I was wearing these wool pants for the first time. Now I can understand why Katharine Hepburn wore a man suit whole her life. Sometimes you feel more like a woman in something not-so-feminine.
*

photos by Aňa

*
pants - Reserved, tank - HM, suglasses - FF, bag and ring - gift from HM Showroom, ring - Asos, bracelet - vintage

Tyrkys kam se podíváš

2011-03-28T22:32:00.000+02:00

Nebojte, neumřela jsem (ačkoli to tak chvíli i vypadalo...), jenom mě na vedlejší blogerskou kolej odsunula nejdřív nemoc, pak návštěva z daleka a nakonec změna času. V neděli sice proběhl nějaký ten pokus o fotky, ale pořád se mě drží zelená barva (v obličeji) a nechci vás děsit, tak tady máte aspoň malou ukázku toho, jak jsem se vybavila na jaro - tyrkysová a žádná jiná!

Dneska jsem potěšila sama sebe (to se po nemoci má) a koupila jsem si letenku do Londýna. Na květen.

skirt and nail polish - HM, eye-pencil - Yves Rocher

Třikrát doma

2011-03-19T05:37:00.000+01:00

1. Terezčiny nohy
2. Terezka rozmazaná
3. Fotka ala Terezka-má-kocovinu-a-myslí-si-že-jí-od-toho-pomůže-drbání-po-hlavě

Jestli se budete podivovat nad časností dnešního příspěvku, tak vězte, že celou noc trávím čuráním žiletek (= zánět močáku), asi jsem byla v minulým životě zlá...

Šaty vs. smažák

2011-03-16T18:54:00.001+01:00

Mám na vás otázku. Čemu dáváte přednost? Oblečení nebo jídlu? Patříte spíš mezi šatožravce nebo masožravce? Jste ten typ, co bude radši jíst strouhanku a zapíjet ji vodou ze záchodu, aby si mohl dopřát to potěšení a ικανοποίηση (uspokojení - Lindo, první lekce řečtiny!) z kusu oděvu, který je ten pravý a konečně dá šatníku smysl? Jste z těch lidí, kteří jdou až na dřeň (=nula na kontě)? Nebo je pro vás jídlo stejnou či dokonce větší radostí?

Přiznám se, že u mě vede jídlo. I když jsem posedlík, hadrů mám několik skříní a každej kus miluju jako vlastní, mnoho hodin rozený dítě, jídlo je pro mě snad ještě větší (o trošku) rozkoš!

Dokážu si odepřít nákupy, ale nikdy ne dobroty. A když říkám, že miluju jídlo, myslím tím všechno jídlo!

Dršťkovou polévku. Smažený květák s tatarkou. Carpaccio. Salát s mozzarelou. Čerstvej chleba se sádlem a cibulí. Čínský nudle z bistra. Sachr. Gyros. Pstruha. Těstoviny s česnekem. Pribiňáček. Kremrole ze Svoboďáku. Tlačenku s octem a cibulí. Pečený kuře. Steak z roštěný. Kuskus s houbama. Všechno s houbama. Mamčin malakov. Lívance se šlehačkou a jahodama. Palačinky s budapešťskou pomazánkou a strouhanou nivou. Kedlubnu. Slaninu. Meloun. Prostě všechno.

Vždycky mě úplně odrovnají lidi, kteří říkají, že se zapomínají najíst! Jak??!! Mě kručí v břiše, už když si ránou čistím zuby a mezi moje největší hobby patří čtení jídelních lístků ( i na netu - najeďte třeba na Four Seasons).

A co vy? Je pro vás oblékání number one nebo máte i jiné vášně? Máte stejnou radost z kabelky jako z langoše? Čokoláda nebo boty?

P.S. Pointou článku je, že člověk by měl mít samozřejmě potěšení z obojího. Člověk by měl být požitkář (aspoň trochu). Já jsem. A vy?

Konichiwa

2011-03-12T14:17:00.001+01:00

Trochu víc fotek než je zdrávo...Vždycky jsem chtěla mít kimono. Takové to opravdové, co má milion vrstev a stojí víc než dvoupokojovej byt. Moje představy se ale vždycky dost zásadně rozchází s realitou, tak jsem šťastná aspoň za tenhle přehoz, kterej mi ho připomíná.

Pár poznatků z posledních dnů - zdají se mi hrozně perverzní sny, napuchlo mi pravý oko od vyrážky, všechnu výuku jsem přesunula na devátou (dřív nevstávám), odstranila jsem zimní kabáty a přemýšlím, kam letos vyrazit
*
*
I always desire to have a real Japanese kimono with thousands of layers which costs more than a flat. Apparently it´s only one of my wild unreal dreams so I´m glad I found this "kimono".
*
*
kimono - gift from HM Showroomu, T-shirt, jeans and bag - HM, jacket - Zara, shoes - Jeffrey Campbell, rings - Bershka, Topshop

Moje nej (nováčci i stálice)

2011-03-08T18:48:00.000+01:00

Nejnovější parádičky (Topshop, HM Showroom)

Nejbaštovitější bašta (prosciutto, rukola s olivovým olejem, balsamicem a parmazánem)

Největší odvaha (... a vevnitř je další Terezka!)

Nejvíc a zase nejvíc!

Když přemýšlení bolí...

2011-03-03T17:34:00.000+01:00

Mám kocovinu jak barák. To znamená, že nejsem schopná vypotit žádnej text. Nevím, proč se v hospodě vždycky snažím držet s Vítkem krok, když má ten člověk očividně dutý nohy a plechovej žaludek. Fuj

Koukali jste taky někdo na Oscary nebo jsem jedinej posedlík, kterej je kvůli tomu schopnej probdít noc...
*
*
Still too drunk to write something. Did you guys watch the Oscar ceremony?
*
*
dress - HM, sweater - Zara, round scarf - Lindex, satchel - gift from HM Showroom, boots - Baťa, belt - vintage, rings - Bershka, 1960 House of Harlow

Nůžky a já

2011-02-27T18:05:00.000+01:00

Tyto a ještě jedny krásné šaty z kolekce Lanvin pro HM jsem od holek z Showroomu dostala už před Vánocema, ale zatím jsem s nimi ještě žádnou fotku nepořídila, protože prostě nemám ráda fotit oblečení, ve kterém jsem nikde nebyla a jen jsem v něm vylezla před popelnice, abych teda jakože měla fotky...

Teda ani dneska jsem je ještě pořádně nevyvenčila, jenom jsem vám chtěla ukázat úpravu, kterou jsem provedla. Ta guma. Ta mě totiž štvala. Jenže jsem nebyla schopná popadnout odvahu a nůžky a prostě se jí zbavit. Až dneska! Takhle se mi ty šaty líbí daleko víc - bez pásku mají takový twistový nádech a opásat je můžu prakticky čímkoli. Už se těším, až je vyvenčím v Hradci na plese.
*
*
A beautiful Lanvin for HM dress, which I´ve finally customized by myself today - I cut off that black elastic gum. Now it´s more versatile with a little twist look! Can´t wait to wear it to a ball next month.

Když je pošta rychlejší než smrt...

2011-02-25T11:17:00.002+01:00

Už když jsem poprvé najela na stránku solestruck.com, bylo mi jasné, že nevydržím odolávat dlouho. No a když přišla vhodná doba (díky, mami!), začlo urputný zvažování, který že to boty si mám vlastně objednat.

Nejdřív byly jasným favoritem Zoe od Sama Edelmana, nejúžasnější boty blogového světa. Jenže kdosi psal v komentářích, že je majitel musí opravdu hodně milovat, páč nejsou zrovna z nejpohodlnějších a už i prý nazouvání je dost peklo. No nic, nebudu přece vyhazovat dvě kila (doláčů) za boty, který pak poletí z okna. Navíc když jsem je ukazovala Vítkovi, tak beze slova odešel z místnosti...

Tak došlo na Jeffreyho Campbella. Mariel jsou sice moc krásný a připomínají mi DG boty, který má Rumi, ale byly by limitovaný jepičí životností klasického českého léta, Lity už má skoro každej (ehm, Sandra a Aňa), tak to vyhrály tyhle! Jsou jako Lity na klínku a děsně úchylácký, ale nádherný! Na první vyzkoušení pohodlný, tak uvidíme, jak nám to spolu půjde.
*
*
After a very long deciding I finally ordered them and today my new Jeffrey Cambell´s Two Timer shoes have just arrived! They´re simply perfect, really comfortable and so perverse:-) I can only recommend!

Co bych ráda

2011-02-22T19:01:00.001+01:00

Tento kabát a klobouk / this coat and hat:

... tuto sukni / this skirt:

...a tyto šaty, prosím / and this dress, please:

... jo a podlehla jsem campbellovskému vábení a teď už jenom zoufale toužím a čekám...

zdroj/source - sartorialist

Dress up!

2011-02-17T10:23:00.000+01:00

Takhle rozjařená jsem byla včera při představě halušek, piva a vodky na zapití Vítkovo synovce...
*
*
šaty - dárek z HM Showroomu, náušnice a čelenka - HM

Red Hill Mining Town

2011-02-14T14:12:00.001+01:00

Kam já to vždycky při tom focení čumím, to by mě teda děsně zajímalo! Jsem pozérka za milion, i když to moje rádoby koketní přidržování svetříku mělo praktický opodstatnění - nedržet ho, sklouzne mi i z druhýho ramene.

Vyšli jsme si v sobotu na Špilas, došli jsme přesně k první lavičce, pak mě začaly bolet nohy a pocítila jsem něco divnýho na plicích (tipla bych to na záchvat...správně bych to asi měla vyléčit cigaretou, ale bohužel nekouřím, tak jsem jenom lapala po dechu).

Aspoň jsem pak vyfasovala kus dortu.
*
*
Some photos from the Saturday trip to Spilberk to get a view of the town. Unfortunatelly I wasn´t able to reach the top of this hill because of my weak lungs (and I do not smoke!!!). Maybe it´s the best time to do some exercises.

My boyfriend bought my a piece of delicious cake, co than I was happy
*
*
sweater - made by Any´s mum, leotard - Denisa Nová, jeans, hat and earrings - HM, boots - Baťa, sunglasses - FF, rings - Bershka, House of Harlow

Byl jednou jeden klobouk

2011-02-11T17:47:00.000+01:00

Další fotky s kloboukem. Zima už mě nebaví, vlastně nic mě poslední dobou nebaví. Baví mě jenom válet se a spát a jíst čokoládu. Práci na mě!

Ale klobouk se mi moc líbí. Vždycky jsem chtěla nějakej takovej nosit, ale kdykoli jsem si ho pak nasadila v obchodě, tak se mi zdálo, že v něm vypadám jako kdybych měla deformovanou hlavu a pár boulí k tomu. Prostě jako vesmírnej mutant, co se živí lidskou krví.

Ale tenhle jsem vyzkoušela a lidi si na mě neukazovali a ani děti v hrůze neprchaly a sama sobě jsem se v něm líbila a to je hlavní!
*
*
I´ve always wanted to wear a hat, but my head looked deformed in every single hat I tried. Than I found this one and wearing it I don´t look like a cosmic monster, so I´m happy!

I´m sick of this winter, I´m sick of everything. I can only sleep and eat chocolate.
*
*
coat - FF, jeans and hat - HM, bag - gift from HM Showroom, round scarf - Lindex, boots - Bata

Always Make My Day

2011-02-10T11:15:00.000+01:00

Nejlepší z nejlepších aneb mých 10 neoblíbenějších songů. Většina z nich je tak trochu staršího data...Vítek mi furt říká, že jsem hudebně hrozně zabržděná:

1. Nirvana - Territorial Pissings zde
2. Foo Fighters - Hell zde
3. Foo Fighters - Learn to Fly zde
4. U2 - Where The Streets Have No Name tady
5. U2 - Red Hill Mining Town tady
6. The Cranberries - Linger tady
7. Lucie - Můžeš ... to jsem teda nikde nenašla
8. Pink Floyd - High Hopes tady
9. Iggy Pop - The Passenger tady
10. Moimir Papalescu&The Nihilists - Summer Deviation tady

... A abyste neřekli, že tam nemám žádnej starej dobrej popovej cajdák, tak tady je bonus.

Co vaše songy? Kterej vám vždycky zvedne náladu?

5.2.2011

2011-02-08T10:10:00.000+01:00

Víkend v Hradci a to jediné, co jsem stihla nafotit - opeřenci, co bydlí na rybníku Svět, pak mi samozřejmě došly baterky...Západy slunce a podobné kýče, to je holt moje.

Dots All Around

2011-02-04T11:58:00.000+01:00

Myslíte si, že vypadáte uměřeně svýmu věku? Vím, že já ne, posledních x let vypadám tak na 18, dokonce mi tuhle odmítli v obchodě prodat vodku bez občanky. A to mi prosím bude letos 27! Ale říkám si, že v padesáti budu ještě ráda, že nevypadám na svůj věk a budu se moct začít specializovat na zajíčky...Představuju si takovýho jako je Rafael Nadal...Člověk si nemá klást nízký cíle:-)

Ohlížíte se na věk, když se oblíkáte? Je něco, co jste před lety nosily celý žhavý a dneska už byste se styděly v tom vyjít byť jen s odpadkama k popelnici?

Má milovaná růžová puntíkovaná. Setkala se u nás ještě s menším ohlasem než ta, co šustí. By mě vážně zajímalo, jak by musela vypadat sukně, aby ji testosteron schválil.
*
*
I know I look younger. In fact I´ve looked like an 18 years old girl the past couple of years. I´m sure I´ll appreciate it someday. But now it´s really annoying in some situations (for example when I buy a bottle of vodka).

Do you dress age appropriate? Is there something you wore to death before years and now you think it would be shame to wear it in public?
*
*
skirt, sweatshirt and scarf - HM, bag - HM Showroom, boots - Baťa

Králíci z klobouku

2011-02-01T09:51:00.000+01:00

Vždycky jsem věděla, že si s kloboukem budu rozumět. Víte, k čemu je takovej kobouk dobrej?
1. když jste líný si v neděli umýt vlasy a
2. musíte si nutně doběhnout do města pro kus dortu (na to líný nejste)

Musím ve čtvrtek do Prahy, bohužel ne za zabávou, za rozptýlení bych dala cokoli.
*
*
My new hat - a perfect camouflage for dirty hair when you´re too lazy to wash them!
*
*
shirt and bracelet - gifts from HM Showroom, hat and jeans - HM

Nová dřevěná radost

2011-01-30T12:52:00.000+01:00

Konečně šatník podle mého gusta! Bohužel se tam ani zdaleka nevejde všechno moje oblečení, proto jsem zřejmě navěky odsouzena k tomu mít tři a více skříní...
*
*
Finally, my new wardrobe. Unfortunately, it´s too small for all my clothes so I guess it means I´m determined to have three and more wardrobes whole my life
*
*

Prostě to není ono

2011-01-27T11:51:00.000+01:00

Fotky na chodbě, žádná sláva, ale venku byla tma jak v pytli a nemáme zrovna fotogenickej byt (teda ne že by byl ošklivej, jenom je tam všude velká kupa věcí).

Mikina je jedna z mála věcí, kterých ve skříni moc nemám. Vlastně nemám žádnou. Ale tahle se mi moc líbila a už v kabince mě napadlo asi 10 způsobů, jak bych ji mohla nosit (moje hlavní kritérium při nákupu oblečení). Je moc příjemná a dole má figurku takovýho mrňavýho sportovce. Já v ní ale sportovat nebudu, protože prostě jsem děsně líná a nesportuju (jenom si to představuju).

Jo a pomoc! Doporučte mi nějakej úžasnej oční krém a korektor, po kterých nebudu mít kruhy pod očima až k puse!!! Já vážně spím! A nevedu nijak zhýralej život a stejně tam jsou!
*
*
Not so good indoor photos, but it was at night and our apartment isn´t really the right place to take photos.

This sweatshirt was a Christmas gift and I like it, because it´s pretty comfortable and I can imagine more than 10 ways how I want to wear it.

Oh and could you guys recommend me some great eye cream and corrector for dark circles?
*
*
sweatshirt and scarf - HM, skirt - Zara, bag and necklace - gifts from HM Showroom, boots - Baťa, rings - Bershka, House of Harlow 1960

Moje lednová radost je...

2011-01-25T18:48:00.001+01:00

...pěkná úchylárna! Ani nevím, jak mě napadlo si tuhle "věc" koupit, ale nakonec jsem si ji odnesla.

Kolem butiku Denisy Nové chodím pravidelně a pravidelně slintám nad výlohou, ale neodvážila jsem se tam vstoupit, protože...no..znáte to, takové ty obchody, ze kterých nemáte moc dobrý pocit (teda ani ne tak moc z těch obchodů jako samy ze sebe) a když už do nich vlezete, neustále kontrolujete, jestli vám neleze sláma z holinek.

Tak jsme tam s Aňou vlezly. A teď se zas bojím, abych tam nebyla až příliš často. Chtěla jsem si tam totiž koupit všechno. Opravdu všechno. Každou věc. A kdyby to bylo jenom trochu možné, dala bych jim výměnou svoji peněženku, číslo bankovního konta, počestnost (pozdě, smůla!) a nakonec i Aňu (mohla by mýt zem...).

Ale protože jsem se ovládla, mám "tohle" (i když koťátko by bylo hezčí, Lindi). "Tohle" se bude skvěle hodit k sukni, aby mi nefoukalo pod tašky (jak říká můj Vítek). "Tohle" ani není klasické body, ale plandá to. Plandá. A právě ten fakt, že body by mělo být upnuté a "tohle" teda rozhodně není, se mi na "tom" líbí asi ze všeho nejvíc.
*
*
It´s about my last shopping adventure and I´m so sorry, but I´m too lazy to translate it.
*
*

Lednové radosti

2011-01-24T13:06:00.001+01:00

Hádejte, co je v té tašce!

Guess what is in this bag!
*
*

Po dlouhé době

2011-01-22T17:49:00.000+01:00

Mám kocovinovou vypatlanost (a když se tak kouknu na čtvrtou fotku, tak i správně alkoholicky napuchlej obličej...), takže to dneska opravdu nebudou žádné intelektuální perly.

K obědu risotto na vzpamatování (nepomohlo). Tak nějak jsem si myslela, že už by mohlo být jaro. Tomu se říká myslím utopismus.

Vítek mi ostříhal vlasy, jsem totiž líná jít ke kadeřnici. Ani to není moc zubatý...
*
*
A hangover day...There´s nothing in my head right now. A hangover lunch...don´t feel better. My boyfriend cut my hair (too lazy to go to the hair-dresser). It looks good, no horror.
*
*
coat - Orsay, sweater and bag - HM Showroom, blouse - secondhand, jeans, hat, round scarf and earrings - HM, boots - Bata

Sweater+Skirt

2011-01-10T18:31:00.000+01:00

Pár dárků od Ježíška, resp. od sestry. Ta má ale vkus, viďte? (ehm, vybrala jsem si je sama...). Vítek je z tý sukně celej nesvůj, má strach, že jsem se mu proměnila v cukrkandlovou holčičku (na těch fotkách to není moc vidět, ale je růžová s mikropuntíkama). Dát si mašli na hlavu, pravděpodobně se odstěhuje...:-)

Ale včera mi smontoval novou skříň!!! Jupííí! Velikou!
*
*
A few Christmas gifts from my sister. She has an excellent taste, isn´t she? (I chose these gifts by myself...)

I have a new wardrobe! A big one! My boyfriend assembled it for me!
*
*
skirt, brooch and hat - HM, coat - Orsay, sweater - secondhand, round scarf - Lindex, boots - Baťa, bracelet - vintage

My own private heaven

2011-01-09T19:17:00.002+01:00

Tento víkend se nesl celý ve znamení znamenitého jídla - nejdřív to bylo v pátek sushi (docela jsem si poopravila názor na ty matlavou rýží obalený syrový čudly), v sobotu jsem zkoušela špenátový závin s fetou podle webu vypečky (povedl se a nezbyl).

Sobotní večer jsme s Vítkem věnovali degustaci. V Brně na Kobližné otevřeli nový obchod s lahůdkami a mají tam ty nejlepší mňam věci.

Dnešek jsme završili v Cafe Avia, kde jsem si dala pstruha s bylinkovou bramborovou kaší. Myslím, že jsem se gurmánsky úplně zničila.

Omlouvám se za kvalitu fotek, z nějakého mě neznámého důvodu jsem fotila bez blesku...
*
A few photos from our gourmet weekend. I love food as much as fashion:-)

Sorry for a quality of pictures, I took them without a flash, I really don´t know why...

Oh yes

2011-01-06T11:42:00.001+01:00

Poněvadž je můj dvorní fotograf mimo Brno (římské meče mají přednost před mými potřebami), seznámím vás aspoň se svou nynější fashion představou - tlusté pytlovité svetry, retro puntíky, plisované a dlouhé vlající sukně a ten pletenej nákrčník by taky nebyl úplně k zahození.

Včera jsem si pořídila pudr...první v životě...dávám vám čas na vzpamatování se ze šoku...je to docela šikovná věcička (překvapivé zjištění). Ve své podstatě jsem totiž kosmetický nýmand.

Ulovily/i jste něco zajímavého ve slevách? Mě vůbec nic nenadchlo, buď je to aušus a nebo se mi ta cena nezdá zas tak milá a přátelská.
*
My dear photographer is out of town (roman swords have priority over my needs), so I´ll introduce my recent fashion ideas to you - baggy sweaters, retro dots, pleated and long skirts and that knitted neck "thing" looks really good too.

Any great sale haul?
*
*
source/zdroj: stockholmstreetstyle, stylesightings

A Little Bit of Lace

2011-01-02T20:10:00.000+01:00

V šatech nemám favorita! To jsem si aspoň ještě donedávna myslela. Pak jsem ale dostala tyhle krajkové z Topshopu jako vánoční dárek od Marky a bylo rozhodnuto. Ostatní šaty samozřejmě žárlí a kujou pikle.
*
I´ve recently found my favourite dress! I got this Topshop lace one as a Christmas gift from Marky and fell in love immediately. My other dresses are jealous of it and intrigue.
*
*
lace dress - Topshop, round scarf - Lindex, tights and socks - FF

2011

2010-12-31T16:37:00.000+01:00

Některé fotky z favoritů roku 2010. Rok 2010 byl dlouhý (asi tak jako každej před ním), spousta zážitků, nových lidí a bla a bla a bla. Žádná nostalgie. Teď mě spíš zajímá (a zároveň děsí), co se stane v roce 2011!

Chtěla bych poděkovat všem, kteří můj blog čtou. I těm, kteří sem zabrousili jen jednou a pak už nikdy (přece jenom si museli dát práci s kliknutím na enter). Ačkoli to tak nemusí vypadat (páč to nezmiňuji v každém druhém postu), jsem za to vděčná! Mějte se krásně a do nového roku vykročte pravou nohou (pro notorické opilce - je to ta pod pravou rukou...kdyžtak se někoho zeptejte)
*
Some of my favourite photos of 2010. Happy New Year, my dear readers, and thank you!

Pod sněhem

2010-12-28T23:14:00.001+01:00

Tak jak jste strávili svátky? Aktivně, pasivně nebo v naprosté strnulosti? Já jsem si užila postelovo-gaučové Vánoce, přečetla jsem po stopadesátý Děti z Bullerbynu (nejmilovanější kniha) a stala jsem se mistrem v hloubení kráterů do mísy s br. salátem.

Pár vánočních poznatků:
za 1) je možné nacpat si do pusy pět vanilkových rohlíčků najednou, ale
za 2) špatně se to polyká a drobky vám zaskočí v krku,
za 3) tlusté punčochy + tlusté ponožky + tlusté návleky + tuková vrstva = záchrana před umrznutím
za 4) v martini je málo martini

Jo a řehním se, protože mám děsně vtipnou sestru.
*
How did you spend your Christmas? Active or passive way? I spent it in my bed, read the most beloved book of my childhood Six Bullerby Children (like hundred and fifty times before) and grabbed way too much potato salad.
*
*
coat - Orsay, knitted scarf - Lindex, boots - Baťa, hat - HM

Šťastné a veselé

2010-12-24T22:28:00.000+01:00

Spolu s Bobroušem vám všem přeju krásné Vánoce!

Merry Christmas everyone!

Seeing the stars

2010-12-20T11:49:00.001+01:00

Při focení těchto fotek mi byla - věřte - pořádná zima. Mám pořádnou slabost pro šaty a hvězdičkové jsou jedny z nejmilovanějších.

Včera jsem si krátila dlouhou noc dvěma dokumenty navzájem tak odlišnými, že už to víc ani nejde. Nejdřív to byla Katka. Chtěla jsem to vidět už dlouho a je fakt, že je to působivá studie rozkladu a celou dobu mě mrazilo v zádech. Jsem vděčná, že moji jedinou závislotí je čokoláda. Zajímalo by mě, kde se to v lidech bere. Jestli můžou mít někteří jedinci větší sklon k závislostem tohoto druhu...

Pro rozptýlení a abych vůbec byla schopná usnout jsem přidala ještě The September Issue. Opravdu to tam vypadá jako v The Devil wears Prada:-)

Jo a zpráva týdne - dali mi stipendium (patrně poslední finanční hotovost, která se v Řecku vyskytuje), takže tam zase strávím půl roku. Do čeho jsem se to jen namočila...:-)
*
This star dress from Zara is one of my favourite! Yesterday I watched two completely different documents. Katka is impressive study of a woman with drug addiction. Total and very sad decomposition of personality. Thank God I have only chocolate addiction!

The second document was The September Issue - it´s pretty fun and so The-Devil-wears-Prada:-)
*
*
dress - Zara, sweater - CA, bag - HM, boots - Baťa, rings - Asos

Co mě baví

2010-12-17T10:11:00.001+01:00

1. Sníh!
2. Kdo umí plést, vládne světu. Já to teda nejsem...
3. To nejlepší z šatníku těch nejlepších
4. Lanvinovic holky spolu nemluví, protože se nedokážou shodnout, která je ta krásnější.
5. Pozornost od milých Ježíšků (díky!!!). Jo, v mém světě jich je víc.
6. Nico byla fakt jasná. Snad jediná pamětnice 60. let, která neumřela na předávkování.
7.+ 8. Další dárek. Musela jsem být letos fakt hodná.
9. Částečně Asos, částečně HM, částečně ukradené:-)
10. Baťáci - zatím drží
*
Some random pictures of things I´ve recently liked - snow, knitted hats, Lanvin for HM dresses, gifts from HM Showroom, jewellery, favourite books and favourite boots

Our world is full of madness

2010-12-13T08:50:00.000+01:00

Zdá se mi, že posledních pár let se s lidma děje něco zásadního a temného. Obvykle se to začíná projevovat pár týdnů před Vánoci. Z jindy vcelku normálních lidí se stávají dezoláti.

Abych to vysvětlila - dezolát je výraz, který používá můj milý Vítek pro lidi, kteří jsou...ehm...úplně mimo. V tom nejhorším slova smyslu.

Asi jsem děsnej zpátečník, ale mám dojem, že Vánoce nejsou od toho, aby lidi pobíhali s vytřeštěnýma očima po městě, přespávali v obchodích centrech a používali nákupní vozíky jako zbraň hromadného ničení.

Ale možná nastala nějaká nová doba a já bych se měla jít někam zahrabat i se svýma klidnýma svátkama a slzením u Tří oříšků pro Popelku:-)
*
It looks like people go crazy every year a few weeks before Christmas. My boyfriend has a very beautiful czech word for this type of strange behavior, he calls them dezoláti - it means the most bizzare people you can imagine.

Maybe I´m too much conservative, but I want my peaceful Christmas with no stress and watching my favourite Christmas fairy tales.
*
*
coat and knitted headband - FF, jeans - Zara, white tunic - Bershka, boots - Baťa, bag - HM

Through my imagination

2010-12-07T19:10:00.002+01:00

Určitě jsem už viděla lepší filmy než je Oněgin a měla bych pár dost podstatných výhrad. Ale co se obrazového zpracování týče je to dokonalost sama. Dlouhé záběry na zasněženou krajinu, souboj na jezeře, které je celé zahaleno mlhou, obrovské paláce, které stojí uprostřed země nikoho. Ideální film pro zimní večery.

Rozhodla jsem se nebýt pesimistou a smazala jsem poslední depresivní odstavec:-)
*
Onegin - although it could have been so much better, it´s visually beautiful. Perfect movie for winter evenings.
*
*
sources: thefancarpet.com, filmjournal.net, starzmovie.com

Let it snow

2010-12-04T19:11:00.000+01:00

Kosmické boty v akci. Nejsou moc pohledné. Nejsou ani přírodní. Jsou ale neskutečně teplé!!! Takhle teplé boty jsem snad nikdy neměla! Koupila jsem si je do těch největších sněhových závějí, jsou pohodlné jako bačkůrky a můžu si do nich vzít jenom jedny ponožky a nerozehřívat následně nohy fénem:-) Zbytek outfitu tvoří klasické a lety prověřené vrstvy proti zimě.

Líbí se vám ten sníh venku? Mě strašně! I když se v něm nedá moc chodit a mrzne mi nos. V prosinci dosahuje míra mojí infantilnosti svého vrcholu - těším se na Vánoce, sepisuju dopis pro Ježíška, blbnu ve sněhu a dožaduju se mikulášské nadílky.
*
My new cosmic boots in action! These boots are not much fine-looking. Neither made of a natural material. But the´re so warm!!! The warmest winter boots I´ve ever had! Great to snowdrifts and so comfortable.

Are you enjoying the snow outside? I am! Every December I´m like a little child - I look forward to Christmas, play in the snow, make a Christmas wish list and hope St. Nicolas will bring me some sweats.
*
*
parka - New Yorker, sweater - CA, jeans - Zara, boots - Baťa, bag, hat and gloves - HM, knitted scarf - from Greece

Random

2010-12-01T23:40:00.000+01:00

Nedá se říct, že bych zrovna prožívala nejlepší období svého života. Ale co, nějak bylo, nějak bude. Pár fotek z poslední doby - před sněhem a po sněhu...
*
Not the best time of my life, but...it always could be worse. A few photos - before snow and after snow.

My skirt makes sound

2010-11-27T14:42:00.000+01:00

Šustivá sukně a zadumané výrazy. Já se prostě neumím tvářit do foťáku...Vždycky když někdo vytáhne foťák, jako kdybych dostala zásah elektrickým proudem. Včera jsem se vrátila z Vídně, kde jsem absolvovala úmorné kulturní a gastronomické prožitky (samozřejmě také ty nákupní, ale z toho je víc umořená moje peněženka). Blížící se Vánoce mi připomněla sněhová pokrývka. Aspoň nemám žádný důvod opustit dneska postel. Těšíte se už? Máte dárky? Já už mám jeden. Jsem dobrá, co?

Myslím, že přišel ten správný čas pro vhodnou zimní garderobu - dlouhé tlusté svetry. Stello, vylez ze skříně!
*
Any weird face expressions. I just can´t pose in front of the camera, that´s the main problem! I´m back home from Vienna and really tired of all cultural and gourmet events. And my wallet is tired of the shopping. There is snow all around, so I have no reason to leave my dear bed today. Do you look forward to Christmas? Have you already bought some gifts?
I´ve bought one, I´m so proud of myself:-)

Well, now it´s the best time for the appropriate winter garderobe - baggy sweaters. Stella, go out from my closet!
*
*
kabát - FF, sukně, svetr, náhrdelník a čepice - HM, boty - Baťa
coat - FF, skirt, sweater, necklace and hat - HM, boots - Baťa

Pozůstatky FFM

2010-11-22T21:56:00.005+01:00

Péřové čelenky z Factory Fashion Market, které bych tak strašně moc chtěla mít doma!!! Po momentu neskonalého okouzlení následovala obligátní otázka, kterou mi pokládá Vítek, Marky, maminka, popřípadě moje svědomí: Kam to budeš nosit??? Tentokrát ovšem odpověď mám: Nikam! Budu si s tím doma hrát. Na indiány, lesní víly, princezny a podobně...

Na dalších fotkách jsou pak moje skutečné úlovky - náhrdelník a prstýnek s kamejí. Cena byla překvapivě nízká, navíc slečna (paní?) tvořitelka je z Brna, takže myslím, že jsem se s ní neviděla naposledy. Zájemcům doporučuji její e-shop. Kontakt na ty péřové skvosty zde.
*
Here are photos of the things I dream about (feather headbands) and the things I really bought (a necklace and a cameo ring) - all presented at Factory Fashion Market. More about these beautiful pieces here and here.

Factory Fashion Market

2010-11-21T16:11:00.000+01:00

Říká se, že lidská tvořivost nezná mezí. Já bych to trochu poopravila - česká tvořivost nezná mezí! Tohle motto mi jelo hlavou celé včerejší odpoledne, které jsem s Marky, Aňou a jejím drahým strávila na brněnské prodejní výstavě Factory Fashion Market.

Za prvé musím přiznat, že na mě udělala dojem velikost této akce. Čekala jsem pár stánků s "pohodovýma lidičkama", ale nakonec jsem byla příjemně překvapená (i když na tzv. pohodový lidičky taky došlo a to ve velkém).

Za druhé - pojem alternativní móda v ČR je něco, co ve mě vyvolává celou škálu pocitů, z nichž zřejmě převažuje panická hrůza. Řada lidí si totiž význam slova alternativní dost plete, vrhá se s nůžkama v ruce a maniakálním výrazem v očích na ubohé kusy oblečení a výsledný "modýlek" pak prezentuje právě pod tímto pojmem. V tom případě bych za alternativního módního tvůrce mohla označit i naši kočku (občas jí totiž hrábne a brousí si drápy na mých botách).

I tady se našlo dost lidí, kteří si svoje duševní choroby léčí na hadrech (ačkoli je to samozřejmě lepší, než kdyby si je léčili na živých tvorech) a drží se hesla "Oblečení v celku = nuda, cáry = cool". Občas mi málem vypadly oči z důlků, ale udržela jsem poker face a smála jsem se jenom v duchu.

Abych ale jenom neprskala sarkasmus, spousta věcí mě opravdu zaujala, hlavně nejrůznější doplňky a bižuterie, nechala jsem tam nějaké peníze a odešla jsem velmi spokojená. Jsem ráda, že se podobné akce konají (kort v Brně) a člověk si může prohlédnout něco jiného, než na co je normálně zvyklý. Těším se na další ročník!
*
Some photos and partly sarcastic, partly complimentary comments on the Factory Fashion Market, a local event which I visited yesterday with Marky, Aňa and her boyfriend (he was so brave!).

I can´t live without the sun

2010-11-18T18:51:00.000+01:00

Blogování mi začíná lézt na mozek...zdálo se mi totiž v noci, že jsme byly s Adrianou (abnyonheels.blogspot.com) v brněnským butiku Denisy Nové, byly jsme tam jenom my dvě a přepadli nás nějaký maníci s kvérama v ruce a Adrianu někam odtáhli a já jsme pak hrozně brečela, že jsem ji nebránila a že jsem zbabělec...myslím, že se v tom snu projevuje moje posedlost blogy a akčními filmy z 80.let. Copak by na to asi řekl pan Freud!

Fotky jsou ze včerejší procházky po Masarykově čtvrti, která je hrozně divná, takže proto se taky tak divně tvářím. Byla jsem celá volánová, nejlepší je ten šátek (ségra říká boa), příjdu si v něm jako pierot:-)
*
This blog is starting to drive me crazy...I had a dream about Adriana from abnyonheels.blogspot.com, a local Denisa Nova´s boutique and two men with guns...I´d like to know Mr. Freud´s opinion.

These photos are from yesterday walk through the Masaryk district. Very weird district, very weird expressions. I was dressed in ruffles, the best is my scarf, because wearing it I look like a pierrot.
*
*
kabát - FF, sukně, vršek, kabelka a šátek - HM, boty - Baťa, prsteny - Bershka, House of Harlow
coat - FF, skirt, top, bag and scarf - HM, boots - Baťa, rings - Bershka, House of Harlow